MOZAIKA - GENOVÝ KLÍČ 23 A JEDNODUCHOST

Jednoduchost je tak přirozená, že ji opomíjíme.

Nalepujeme na ni spoustu vrstev a komlikujeme si život. Pravda vychází ze srdce a je přirozená a jednoduchá. Jakmile ji ale chceme uchopit myslí, můžeme se do toho pěkně zamotat. Mysl funguje na základě minulých zkušeností, tedy podmíněnosti a naučených vzorců. Tudíš jednoduchou pravdu zabarvuje podle svého naučeného chápání.

Stín Složitosti se zakládá na informacích, argumentech, dokazování. Je to mechanismus mysli, který má za úkol vyhnout se nepochopení, odmítnutí, zranitelnosti, samotě....

Říct jednoduchou pravdu (svou pravdu!)! Ach, jak nebezpečné, zkratující pro mysl, obnažující.

Když jí začneme obalovat, možná se něčemu vyhneme - konfrontaci, desiluzi, diskomfortu.

Je to tak paradoxní. Čím více vysvětlujeme, tím více problémů si děláme. A pak zpátky hledáme to původní a ryzí, které tam bylo hned na začátku. Ale z různých důvodů tohle mysl hned na začátku ignoruje.

Markéta Doubravská